Bezirksblätter

Hory, lesy, jezera, alpská příroda… Fotky především z Pinzgau, ale nejen.

Pokud chceš k fotkám trochu informací navíc, tak se mrkni na jednotlivá fotoalba. Další možnost prohlížení nabízejí témata.

Jedno pivo na deset lidí a stejně jsme ho skoro nedopili...

...oznamovaly, že tohle je už opravdu poslední stoupání na cestě k nejvyššímu bodu sedla.

Sedlo samo o sobě nebylo nijak impozantní, ale zážitek to byl nezapomenutelný.

...ale v sedle zářila štěstím :-)

Čajovna = prodávají tam horký čaj :-)

V rámci aklimatizace jsem si před spaním na lehko vyšlápl na 4848 metrů nad mořem... :-)

- "Jdeme na ten kopec vlevo?" - "Ne." - "Jdeme na ten kopec vpravo?" - "Ne." - "Aha. Tak já nevím."

V pozadí je vidět Meran/Merano

Aneb nejšiperkovatější šiperka na mezinárodní výstavě psů v Salzburgu

Vše, co si zmlsaný turistův žaludek může přát: kola, pivo, sušenky, sladkosti.

...je stejně krásný jako v Alpách, ale v těch je 3000 metrů nad mořem už jen skála a led...

V rámci aklimatizace jsme se před večeří vydrápali asi do čtvrtiny bezejmenného kopce nad Samdo.

Poslední opravdová vesnice na trase do sedla Larkya La

Vesnice odkud vyráží horolezci směrem k základnímu táboru pod Manáslu.

Btw. v téhle lodži byl kromě luxusního výhledu dokonce záchod na pokoji!

Tekoucí vodu doma nemá nikdo. Satelit ovšem ano.

Samdo (3875 m n.p.m.) byla nejvýše položená vesnice na našem treku.

Trochu nám to místo připomínalo Weißsee... :-) I množstvím turistů.

Doslova - na hraně ledovce je základní tábor.

Poslední nocleh před výstupem do sedla.

Dýchání už nebylo jen tak...

Pohled od kláštera nad vesnicí.

Takhle hezky byl vidět jenom ráno, během dopoledne se vždycky schoval do mraků...

Prý největší na celé trase Manaslu treku. Bohužel nikdo nebyl doma.

Bylo libo :-)

Zleva: Wungal, jeho brácha a jeho švagr.