Brzo jsme zjistili, že od našeho apartmánu u moře jde podnikat fajn "procházky" do okolních kopců.
Omišská riviéra je lemována malými zálivy a městečky. Mezi některými z nich vedou hezké pěší stezky (zde záliv u stezky z městečka Marušići do městečka Pisak).
...já vyrážím na kopec :)
Něco přes 600 metrů nad mořem, 250 metrů nad nejbližší asfaltkou. Místní farář se zapotí, než tam vyleze.
Míň zeleně, mnohem větší horko...
Jenom doufat, že dřív narazím na Vinnetou'a než na Kornela a jeho partu...
Vyjímečně žádná kaple
Výhled byl poctivě zaplacený vlastním potem...
Bohužel se mi nepředstavil...
Fortica je starý pirátský hrad na kopci cca 300 metrů nad Omišem
Celý výlet jsem čekal, kdy náš 80-letý kormidelník dostane při pohledu na Markétin výstřih infarkt.
Připlouváme po řece
...zoufalý pohled směrem ke břehu ale nic takového nenaznačuje.
...ale trochu se za to stydíme ;)
Není to vidět, ale právě frčíme výletní lodí na Brač.
Od kostela v Bastu vede na Sv. Ilju dobře značená trase (v tradičních alpských barvách).
V pozadí oblíbená turistická destinace Baška Voda a jižní cíp ostrova Brač
Barvy tradičně alpské, symboly už méně.
I tak to na vrchol ještě byla dobrá půlhodinka rychlé chůze...
V Alpách jsou na vrcholech kříže, Chorvati tam mají kaple.
Vrchol s televizním vysílačem je Sveti Jure (1762 m n. m.) - nejvyšší vrchol Biokova a druhý nejvyšší vrchol Chorvatska.
Na Sv. Jure jsem nebyl, ale vsadím svoje prochozené pohorky, že není tak magický jak Sv. Ilija.
V pozadí za Markét je vidět věž tvrze Mirabella
Náš oblíbený obchůdek s místními pálenkami v centru města
Na dovolené si vysloužil přezdívku Malý Šošon, i když k téhle fotce by se spíš hodila přezdívka Malý Posejdon.
Poslední večer naší dovolené – takže vlastně i rozloučení s Chorvatskem.
